„Já jsem vždy s vámi až do konce světa.“
(Matoušovo evangelium 28,19.20)
Po svém zmrtvýchvstání zůstal Ježíš ještě nějakou dobu na zemi, aby ho učedníci viděli v oslaveném těle, ale okamžik jeho návratu do nebes se blížil.
Pro své poslední setkání s jedenácti učedníky si vybral místo, které společně často navštěvovali – Olivovou horu. Zde si spolu mnohokrát povídali a modlili se. Na úpatí hory se rozprostírala zahrada Getsemane, kde Ježíš prožil těžké chvíle před zatčením a ukřižováním. Z této hory nyní vystoupí do nebe a nad jejím vrcholem se objeví při svém slavném návratu.
Když procházeli Jeruzalémskou branou, mnoho lidí si povšimlo malé skupinky, v jejímž čele šel ten, jehož vůdci lidu před několika týdny ukřižovali. Učedníci netušili, že se svým Pánem prožívají poslední chvíle… Ježíš si s nimi povídal o událostech ze svého života. Jakmile se přiblížili k Getsemane, zastavil se u vinné révy. Znovu jim připomněl, že réva znázorňuje vztah mezi nebeským Otcem, jím a jeho následovníky.
Přes vrchol Olivové hory směřovali k Betanii. Po chvíli zůstal stát, s láskou pohleděl do tváří učedníků, ujistil je o své stálé péči a ochraně a povzbudil je. Potom zvedl ruce, požehnal učedníkům a pomalu se z jejich středu vznesl vzhůru. K nebi jej unášela síla silnější než zemská přitažlivost.
Učedníci hleděli upřeně a překvapeně na svého Pána, jak vystupuje k nebi. K Ježíši se přidalo mnoho andělů, kteří kolem něj vytvořili zářivý oblak. Z oblaku se ozvalo zvolání:
„Já jsem stále s vámi až do konce světa!“ Pak následoval radostný zpěv andělů.
Ježíšův slib
Učedníci dlouho vzhlíželi k nebi. Vtom se před nimi objevili dva andělé v lidské podobě. Oslovili je:
„Galilejci, co tu tak stojíte a díváte se do oblak? Ježíš od vás odešel do nebe, aby se jednou vrátil stejným způsobem.“
Byli to právě ti andělé, kteří přišli k Ježíšovu hrobu při vzkříšení. Také oni by se rádi připojili k zástupu andělů, který doprovázel Krista do nebeského domova. Ze soucitu a lásky k lidem však zůstali na zemi, aby učedníky potěšili a povzbudili.
Ježíš vystoupil do nebe v podobě člověka. V proměněném těle spolu s učedníky jedl a šel na Olivovou horu. Andělé ujistili učedníky, že tento Ježíš, kterého viděli odcházet do nebe, se vrátí zpátky na zem stejným způsobem, jako odešel. Přijde v oblacích andělů a každý člověk na zemi jej uvidí.
Tak se naplní zaslíbení, které dal Ježíš všem svým učedníkům: „Odcházím, abych vám připravil místo. Až ho připravím, přijdu, vezmu si vás k sobě a zůstanete se mnou.“
Učedníci se vrátili zpět do Jeruzaléma. Jejich odpůrci si mysleli, že je po Ježíšově odsouzení a ukřižování uvidí zdrcené a poražené. Oni však místo toho byli radostní a šťastní a nadšeně vyprávěli o Ježíšově vzkříšení a návratu do nebe. Mnozí lidé jejich svědectví uvěřili a Ježíše přijali za svého Pána a Mesiáše.
Učedníci se už budoucnosti neobávali. Věděli, že na Boží trůn usedl jejich přítel a Pán, který o ně neustále pečuje. Své prosby předkládali nebeskému Otci v Ježíšově jménu, a když se modlili, připomínali si Ježíšova slova:
„Budete-li o něco prosit Otce v mém jménu, vyslyší vás. Proste, Bůh vás obdaruje a vaše radost bude naplněna.“
Měli jistotu, že Duch svatý je doprovází a pomáhá jim.
Slavné setkání
Všichni obyvatelé nebes toužili přivítat Božího Syna. Ježíš prostupoval nebesy v čele zástupu, ve kterém byli i někteří lidé vzkříšení při jeho zmrtvýchvstání. Když se přiblížili k Božímu městu, andělé v průvodu zvolali:
„Otevřete brány dokořán,
ať může vejít Král ve své slávě!“
Strážní andělé se radostně zeptali:
„A kdo je ten slavný Král?“
Odpovědí byl nádherný chvalozpěv:
„Hospodin, udatný bohatýr,
nikým neporažený.
Otevřete brány dokořán,
ať může vstoupit náš slavný Král!
Brány Božího města se doširoka otevřely a za tónů nádherné hudby jimi celý zástup prošel. K Ježíšovu slavnostnímu uvítání a k oslavě jeho vítězství se shromáždili představitelé andělů i ostatních světů.
Ježíš je však zastavuje. Nejprve kráčí k nebeskému Otci. Ukazuje mu jizvy na hlavě, ránu v boku, stopy po hřebech na rukou a nohou. Představuje mu i ty, jež probudil k životu. Jsou to zástupci lidí, kteří budou vzkříšeni při jeho návratu
na zem.
Dříve než byla stvořena planeta Země, uzavřeli Otec a Syn dohodu o tom, že v případě potřeby Ježíš zachrání lidstvo od věčné zkázy. Když Ježíš na kříži zvolal „ Je dokonáno!“, odvolával se právě na tuto úmluvu. Svůj slib splnil. Nyní mohl před Otcem prohlásit:
„Otče, tvou vůli jsem vykonal a spravedlnost naplnil. Chci, aby také ti, kteří mě přijali za svého Zachránce, byli se mnou zde.“
Otec s radostí souhlasil. Všechny, kdo Ježíše přijali za svého Zachránce, přijímá za své syny a dcery. Poté Ježíše objal a zvolal:
„Ať se mu pokloní všichni obyvatelé nebes!“
Po těchto slovech propuklo obrovské nadšení. Všichni vzdávali Ježíši čest a slávu za to, že láskou porazil zlo, a tak umožnil lidem vrátit se zpět k Bohu. Celým vesmírem se neslo volání:
„Bohu na trůnu a Beránkovi díky, čest, sláva a moc na věky věků!“
Nebe a země jsou již navždy spojeny prostřednictvím Ježíše.
„Ježíš přináší dokonalou záchranu těm, kdo jeho prostřednictvím přistupují k Bohu. Je stále živ a přimlouvá se za ně.“
K zamyšlení:
- Proč Ježíš zůstal po svém vzkříšení ještě tak dlouho na zemi?
- Jaká poslední slova pronesl Ježíš ke svým učedníkům?
- Proč se dva z andělů nepřipojili k zástupu, který doprovázel Ježíše do nebeského domova?
- Jaký postoj měli učedníci po Ježíšově nanebevstoupení k tomu, co je čeká v budoucnosti?
- Co zvolal nebeský Otec, když přijal a objal svého Syna?
- Co pro tebe znamená, že Ježíš je dnes v nebi,
přimlouvá se za tebe a připravuje ti nebeský příbytek?
Biblické texty k tomuto tématu:
Mt 28,16–20; Mk 16,15; J 17,4; Sk 1,11; Žd 1,14; Zj 1,7; 1 Te 4,16; Mt 25,31; J 14,3; J 16,23–24; Ř 8,34; Ž 24,7–10; J 19,30; J 17,24; Ž 85,11; Žd 1,6; Zj 5,12–13; J 20,17; Žd 7,25