46. kapitola - Ježíšovo proměnění

„Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“
(Markovo evangelium 9,7)

Schylovalo se k večeru, když si Ježíš zavolal Petra, Jakuba a Jana a vydal se s nimi na osamělou horu. Po náročném dni byli unaveni. Neptali se, kam jdou a proč, neboť byli zvyklí, že Ježíš mnohokrát trávil celou noc na odlehlých místech, kde se modlil. Divili se jen tomu, že je po strmé hoře vede tak daleko.

Po chvíli se Ježíš zastavil a poodešel stranou. Poklekl a začal se vroucně modlit. Po tváři mu stékaly slzy, když prosil o sílu pro následující dny, jelikož měl svou smrtí zachránit lidstvo. Prosil i za víru svých učedníků, aby neselhala. Hodiny ubíhaly. Zpočátku se modlili i Petr, Jakub a Jan, ale po nějaké době upadli do spánku.

Ježíš zpozoroval, že jsou smutní a také zmalomyslnění z toho, co předpověděl. Chtěl jejich víru povzbudit. Z dvanácti učedníků se stanou pouze oni tři svědky jeho smrtelného zápasu v zahradě Getsemane. Úpěnlivě se modlil, aby směli spatřit jeho nebeskou slávu, a mohlo jim tak být částečně odhaleno tajemství jeho království.

Horu náhle ozářilo pronikavé světlo z nebe a obklopilo Ježíše. Tvář mu zářila jako slunce a jeho šat se skvěl oslnivou bělostí. Zvedl se ze země a jeho proměněné tělo vyzařovalo Boží slávu.

Vtom se učedníci probudili. Se strachem i úžasem zírali na svého Mistra. Jen co jejich oči přivykly neobyčejnému světlu, spatřili dvě nebeské postavy promlouvající s Ježíšem. Byl to Mojžíš a Elijáš. Elijáš nikdy nezemřel, protože byl vzat do nebe. Mojžíš zemřel, ale Bůh jej vzkřísil a poté vzal k sobě.

Tyto tři osoby představovaly budoucí království slávy: Ježíš jako král, až se zjeví ve své nebeské slávě při druhém příchodu, Mojžíš jako představitel lidí, kteří budou při Ježíšově příchodu vzkříšeni z mrtvých k věčnému životu, a Elijáš jako představitel těch, jejichž těla budou při Ježíšově příchodu proměněna, a tak nikdy nepoznají smrt.

Učedníci byli nadšeni, jakým výsostným způsobem byl jejich pokorný Mistr vyvýšen přímo před jejich zraky. Petr pronesl: „Mistře, jak je dobře, že jsi nás vzal s sebou! Hned vám třem postavíme přístřeší.“ Učedníci si mysleli, že Mojžíš s Elijášem přišli Ježíše ochránit a ustanovit králem.

Avšak dříve, než se Ježíš vrátí ve své slávě, bude muset projít utrpením potupné smrti. S vědomím blížících se událostí Ježíš potřeboval podporu a povzbuzení. Učedníci stále Ježíše nechápali, a proto Bůh seslal Mojžíše a Elijáše jako posly, kteří také prožili osamělost a neporozumění a rovněž z celého srdce toužili po záchraně lidí.

Mojžíš a Elijáš hovořili s Ježíšem a povzbuzovali jej v jeho poslání. Všichni tři si vroucně přáli vysvobodit lidi z pout hříchu. Mojžíš s láskou pečoval o Izraelce, když po vysvobození z Egypta putovali pouští. Elijáš byl o několik století později nenáviděn pro naprostou oddanost Bohu, v období hladomoru po tři léta pronásledován a donucen ukrývat se na poušti. Oba věděli, co znamená utrpení, a tak Ježíši vyjádřili podporu. Nejvíce s ním však mluvili o plánu záchrany lidí, uskutečněné jeho zástupnou smrtí na kříži.

Petrovi, Jakubovi a Janovi unikla kvůli únavě značná část jejich rozhovoru, a tak se připravili o velké požehnání. Mohli totiž hlouběji porozumět smyslu Ježíšova utrpení, smrti, zmrtvýchvstání a jeho zaslíbenému návratu ve slávě. I tak si však uvědomovali, že celá nebesa hledí na Ježíše.

Ještě stále se udiveně dívali na zjevení na hoře. Najednou je všechny zahalil světlý oblak, z něhož zazněl hlas: „Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“ Při zvuku Božího hlasu se celá hora třásla a učedníci padli z úcty tváří k zemi. Neodvážili se pozvednout zrak, dokud k nim Ježíš nepřistoupil a nedotkl se jich.

„Vstaňte,“ řekl jim, „nebojte se.“

Když se rozhlédli, žádné nebeské světlo ani oblak už neviděli. Také Mojžíš s Elijášem zmizeli. Zůstali tam s Ježíšem sami.

K zamyšlení:

1. Proč chtěl Ježíš povzbudit a posílit tři vybrané učedníky?
2. Jak na hoře proměnění představovali Ježíš, Mojžíš a Elijáš budoucí království slávy?
3. Proč se Mojžíš a Elijáš zjevili Ježíšovi?
   Co pro něho znamenala jejich přítomnost?
4. Jak bychom povzbudili své přátele, kdybychom věděli,
   jakému utrpení budou v brzké době čelit?

Biblické texty k tomuto tématu:

Mt 17,1–8; Mk 9,2–8; L 9,28–36; Ju 9; 1 K 15,52–53; Žd 9,28; Mk 8,38; 2 Pt 1,16