„Jako blesk, který ozáří celou oblohu od východu k západu,
tak viditelný bude příchod Syna člověka.“
(Matoušovo evangelium 24,27)
Ježíšova slova „Hle, váš dům se vám ponechává pustý.“ kněze a představitele lidu vyděsila. Mohla by to být pravda? Bylo by možné, aby se tento nádherný chrám v brzké době proměnil v trosky?
Též učedníci byli zmateni. Když s Ježíšem chrám opouštěli, poukazovali na jeho nádheru a odolnost. Stěny chrámu byly postaveny z bílého mramoru a některé kvádry byly neuvěřitelně velké. Část zdi dokonce vydržela obléhání babylonskou armádou vedenou Nebúkadnesarem před mnoha staletími.
Ježíš pohleděl na chrám a prohlásil: „Vidíte to všechno? Pamatujte si, že přijde den, kdy bude zcela zničen, nezůstane kámen na kameni.“
Na Olivové hoře k němu přistoupili Petr, Jan, Jakub a Ondřej a ptali se: „Kdy to nastane? Jaké události ohlásí tvůj příchod a konec světa?“
Kdyby jim Ježíš odhalil celou budoucnost, neunesli by to. V jeho popisu budoucích událostí se mísilo zničení Jeruzaléma se dnem Jeho slavného návratu. Museli začít hluboce přemýšlet o Ježíšových slovech a hledat jejich pravý význam. Pronesená odpověď nebyla určena jen přítomným čtyřem učedníkům, ale všem dalším Ježíšovým následovníkům až do konce pozemských dějin. Prorocká slova o zničení Jeruzaléma měla širší význam vztahující se ke konci dějin, kdy Bůh vykoná soud nad vším zlem na světě.
Odpověděl jim: „Mějte se na pozoru, nenechte se oklamat. Někteří se prohlásí za vykupitele a svedou mnohé tvrzením: ‚ Já zachráním svět.‘ “
Tato slova se naplnila. V období mezi Ježíšovou smrtí a zničením Jeruzaléma se mnozí prohlásili za mesiáše a tvrdili, že nadešel čas, kdy bude izraelský národ osvobozen z područí Římanů. Falešní spasitelé s poselstvím záchrany světa se vyskytovali i během dalších staletí a objevují se také v současnosti. Jejich činnost vyvrcholí v závěru dějin.
Ježíš pokračoval: „Národy se znepřátelí a státy se budou vzájemně napadat. Na mnoha místech vypukne hlad, rozšíří se nemoci a nastanou přírodní katastrofy.“
A dodal: „Tehdy budete pro víru ve mne všude nenáviděni, trýzněni i zabíjeni. Mnozí kruté násilí nevydrží, zradí víru i své bližní a navzájem se budou nenávidět. Na světě se natolik rozmůže zlo, že udusí lásku mnohých. Kdo však vytrvá až do konce, bude zachráněn.“
První křesťané prožívali velké těžkosti. Zrazovali je přátelé i rodiny. Štěpán, Jakub a mnoho dalších bylo souzeno a zabito. Praví Ježíšovi následovníci byli posledním varovným hlasem určeným pro židovský národ. Jejich zabitím dali tehdy představitelé národa jasně najevo, že nepřijímají ani Ježíše Krista, ani jeho učedníky.
Podobně smutné události se ale dějí stále. Vlády různých zemí svými zákony omezují náboženskou svobodu. Některé země dokonce Ježíšovy následovníky utlačují nebo odstraňují.
I v zemích s křesťanskou tradicí budou zesměšňováni a postihováni ti, kdo věří v Ježíše a zachovávají všechna Boží přikázání. V době pronásledování se mnozí věřící zřeknou víry. Ze strachu o bezpečí zradí své přátele, s nimiž dříve uctívali Pána Boha. Ježíš nás na tyto události upozornil proto, abychom jimi nebyli překvapeni a předem se na ně připravili.
Svým učedníkům oznámil, jaké znamení bude předcházet zkáze Jeruzaléma a jak se mají zachránit: „Až uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, poznáte, že se přiblížila jeho zkáza. Pak utečte z Judska do hor.“
Ježíšovi následovníci si po čtyřiceti letech na tato slova vzpomněli a ve vhodnou chvíli uprchli do hor. Při zničení Jeruzaléma nezahynul ani jeden křesťan.
Ježíš své následovníky vybídl: „Modlete se, abyste se nemuseli dát na útěk v zimě nebo v sobotu.“
Ježíšovou smrtí sobota jako den odpočinku nepozbyla platnost ani neztratila svůj význam. Po čtyřicet let se měli Ježíšovi učedníci modlit, aby nemuseli utíkat v sobotu.
Těžkosti a svody
Od tématu zkázy Jeruzaléma Ježíš přešel k období vyvrcholení pozemských dějin – ke svému příchodu z nebe v moci a slávě. Věděl, že mezi oběma událostmi přejdou dlouhá staletí temna, během nichž mnozí jeho věrní následovníci prožijí utrpení, pronásledování a potupu a nemálo z nich pak podstoupí i mučednickou smrt. Podrobnosti těchto událostí by jeho učedníci neunesli, a proto pouze řekl:
„Přijde velké utrpení, jaké dosud nebylo a už nebude.“
Praví Ježíšovi následovníci zažívali po více než tisíc let kruté pronásledování. Miliony lidí přišly o život. Kdyby Bůh nezasáhl ve prospěch svého lidu, každý jeho věrný následovník by jistě zahynul.
A Ježíš pokračoval: „Uslyšíte-li ‚ Tady je Kristus, nebo tam je.‘, nevěřte. Vystoupí totiž falešní Kristové a proroci a předvedou tak ohromující a přitažlivé činy, že by málem na svou stranu získali i moje vyvolené. Pamatujte na toto varování! A pokud vám budou tvrdit, že Kristus je už zde, v pustině nebo v úkrytu, nevěnujte tomu pozornost, ani se o tom nechoďte přesvědčit. Skutečný příchod Syna člověka bude viditelný jako blesk, který ozáří celou oblohu od východu k západu.“
V dnešní době někteří lidé tvrdí, že dostávají poselství od obyvatel nebe. Komunikují nebo se setkávají s mrtvými či jinými duchy. Jedná se o spiritismus, působení démonů, před kterým Bůh velice vážně varuje. Lidé ovlivnění těmito padlými anděly často tvrdí, že se již Ježíš na naši zemi vrátil, a to v tichosti a tajně. Ježíš nás ale upozorňuje, abychom těmto zprávám nevěřili.
Znamení
Následně Ježíš dodal: „A hned po tomto velkém utrpení se zatmí slunce a měsíc a nastane neobvyklý pohyb nebeských těles. Pak se objeví poslední signály mého příchodu na obloze. Mnozí budou vyděšeni, jelikož mne uvidí přicházet s mocí a velkou slávou. Vyšlu své posly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí mé věrné ze všech světových stran. Pravím vám, že lidstvo nevyhyne a dočká se splnění všech těchto věcí. Nebe a země pominou, ale moje slova budou platit věčně.“
Znamení, o kterých Ježíš mluvil, se již naplnila. Ježíšův příchod je tedy velmi blízko. Ježíš se brzy objeví v oblacích s velikou slávou, doprovázen početným zástupem zářících andělů. Přijde vzkřísit k věčnému životu mrtvé, kteří spí v hrobech, a dát nesmrtelná těla svým věrným, kteří se jeho příchodu dožijí. Vrátí se, aby dal věčný život těm, kdo mu důvěřují a zachovávají jeho přikázání. Vezme je s sebou do nebeského domova.
Kdykoli cítíme smutek ze ztráty svých blízkých, můžeme s důvěrou hledět ke dni, kdy budou vzkříšeni k věčnému životu. Sám Ježíš nám setře slzy z očí, protože prožijeme radost z opětovného setkání.
Ježíš zdůraznil, že nikdo z lidí nezná okamžik jeho návratu. „Ten den a hodinu nezná nikdo, ani andělé v nebi. Pouze sám Otec to ví.“
Výzva k bdělosti
„Můj druhý příchod bude připomínat dobu Noeho. Tehdy na nic nedbali, starali se jen o svůj blahobyt, o milostné vztahy a zábavu až do dne, kdy Noe vstoupil do korábu. Potopa je nečekaně zachvátila, ačkoli nevěřili, že by se něco takového mohlo stát. Tak se stane i při mém příchodu.“
Potopa tehdy přišla kvůli lidské zvrácenosti. Dnešní svět je na tom stejně. Lidé popírají existenci Boha a odmítají žít v souladu s jeho zákonem lásky – Desaterem. Svět se naplnil bezbožností, násilím, vášněmi a lehkomyslností.
Ježíš řekl: „Na světě se natolik rozmůže zlo, že udusí lásku mnohých. Kdo však vytrvá až do konce, bude zachráněn. Než nastane konec, musí se lidé všech národů dovědět potěšující zprávu o Božím království.“
I v dnešní době se naplňují Ježíšova prorocká slova, neboť evangelium je šířeno po celém světě. Každý člověk má možnost podílet se na předávání dobré zprávy – ve své rodině, mezi spolupracovníky a známými. Každý z nás může přispět k tomu, aby se lidé na Ježíšův návrat těšili a připravili.
K zamyšlení:
- Proč se v Ježíšově popisu budoucnosti prolíná zničení Jeruzaléma s Jeho slavným druhým příchodem?
- Co měli Ježíšovi učedníci udělat, aby se při zkáze Jeruzaléma zachránili?
- Proč se měli učedníci modlit, aby nemuseli utíkat v zimě nebo v sobotu?
- Která znamení poukazují na Ježíšův druhý příchod?
- Co můžeme dělat v době čekání na Ježíšův návrat? Zdá se nám jeho návrat blízký nebo ještě velmi vzdálený?
Biblické texty k tomuto tématu:
Mt 24,1–44; Mk 13,1–37; L 21,5–38; Mt 23,38; 1 Te 4,13–18; 1 K 15,52; Ju 24; Gn 6,5; Gn 7,1; Gn 19,14; Ko 1,23; Zj 14,6; Sk 17,31; 2 Pt 3,12; 1 Te 5,3; 2 Pt 3,4; Zj 16,15