52. kapitola - Dobrý pastýř

„Neboj se, já jsem tě přišel zachránit.
Povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj.“
(Izajáš 43,1)

Ježíš vzbuzoval zájem svých posluchačů používáním obrazů a přirovnání z jejich každodenního života. V tehdejší době se mnozí lidé živili pastevectvím, a proto obrazu pastýře pečujícího o stáda ovcí na pastvinách dobře rozuměli. Ježíš jim řekl: „ Já jsem dobrý pastýř, který za ovce i život obětuje.“ Posluchači si ihned představili Ježíše jako věrného pastýře lidí. Jeho život srovnávali s životem farizejů, kteří svým postojem k lidem i k Ježíši mnohokrát ukázali, že věrnými pastýři nejsou. Před chvílí vyhnali ze shromáždění rady uzdraveného mladíka, neboť se odvážil vyprávět ostatním svůj příběh a vyznal svoji víru v Ježíše jako Mesiáše.

Ježíš poukázal na sebe jako na pravého Pastýře stáda těmito slovy: „Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, není pastýř, ale zloděj. Pastýř vchází do ovčince zásadně dveřmi.“

Posluchači jeho slova nepochopili, a tak jim je vysvětlil: „ Já jsem vchod. Kdo mnou vejde, bude zachráněn. A kdo se mnou bude vcházet i vycházet, nebude mít nedostatek. Zloděj ovce krade a zabíjí, já jim však přináším život plný hojnosti.“

Během celé lidské historie poznávali Boha prostřednictvím Ježíše všichni jeho následovníci. V různých symbolech svatyně, slovech proroků, zázracích a poučeních, jež lidem předával, se Ježíš zjevoval jako „Beránek Boží, který bere na sebe hříchy celého světa“.

Mnohé národy si vytvořily různé obřady a náboženské systémy, jimiž lidé chtějí dosáhnout smíření s Bohem a získat pokoj svého nitra. Avšak člověk zachovávající jakýkoli pohanský náboženský obřad či systém nebo vyznávající jiného Zachránce než Ježíše Krista je odváděn od pravého poznání záchrany. Je připoutáván k falešným náboženským představám, které nenabízejí radostný a smysluplný život s nadějí do budoucna, nýbrž přinášejí strach ze smrti. Lidské srdce nedokáže pozvednout nic jiného, než dobrá zpráva o Boží lásce a milosti zjevená v Ježíši Kristu.

Židovští kněží a vůdci lidu ničili pravou pastvu a znečišťovali prameny vody života. Písmo tyto falešné pastýře popisuje takto: „ Jíte vybraná jídla a oblékáte se do honosných šatů, ale o svěřené stádo, vlastní lid, se nestaráte. Nepomáháte slabým ani nepečujete o nemocné. Nehledáte ani nepřivádíte zpět ztracené, ale vládnete nad nimi silou a krutostí.“

Věrný pastýř

V tehdejší době se na Středním východě pastýři vytrvale starali o svá stáda. Často při tom riskovali i vlastní životy. Zloději, medvědi, vlci či lvi mnohokrát číhali v úkrytu, aby stádo přepadli. Dobrý pastýř vždy o své ovce pečoval a každou znal jménem. Ovce pastýři naslouchaly, když na ně volal.

Podobným způsobem zná i Ježíš – nebeský Pastýř – svoje ovce, ačkoli jsou rozptýleny po celém světě. Ježíš zná každého člověka. Říká ústy proroka: „Neboj se, já jsem tě přišel zachránit. Povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj.“ Ví, kde se nacházíme, zná naše každodenní starosti, touhy i plány. Posílá za námi své posly, aby nás vyhledali a přivedli k poznání Boha.

Pečující pastýř

Dobrý pastýř o své stádo náležitě pečuje. Nechová se nevlídně, nenutí je jít správným směrem. Místo toho jde před nimi, ukazuje jim směr a volá je k sobě. Tak jedná se svými následovníky i nebeský Pastýř. Ježíš nám proklestil cestu do nebeského království. Pokud jej následujeme, dovede nás do cíle.

Ježíšovi následovníci za ním nejdou ze strachu před trestem ani kvůli odměně – věčnému životu. Poznali Ježíšův život naplněný opravdovou láskou a ta je k němu přitahuje a proměňuje jejich srdce. Slyší jeho hlas a jdou za ním.

Ačkoli se nyní Ježíš nachází v Boží přítomnosti na nebeském trůnu, stále se zajímá o svůj lid. Každý člověk, který mu odevzdal své srdce, má pro něj nesmírnou hodnotu. Ježíš by přišel na tento svět a zemřel pro záchranu byť jen jediného člověka. Nikdy neopustí toho, kdo se mu odevzdal. Pokud od něj jeho následovníci sami neodejdou, bude je v jejich životě doprovázet a chránit.

Ježíš nás nezanechá samotné ve chvílích pokušení a zkoušek, nenechá nás padnout. Nyní jej sice nemůžeme vidět tváří v tvář, srdcem však slyšíme jeho hlas: „I kdyby se hory otřásaly a pahorky se hýbaly sem a tam, mou neochvějnou lásku k tobě nic neohrozí a smlouvu o pokoji, kterou jsem s tebou jako tvůj laskavý Hospodin uzavřel, nikdy nic nezruší.“

Ježíš nás miluje jako své děti. Jsme pro něj odměnou, kterou přijal od nebeského Otce. Nebesa nám nemohla dát větší dar a lepší požehnání. Důvěřujme tedy Ježíšově neochvějné lásce, milosti a vedení.

Ježíš má na mysli všechny lidi na světě – i ty, kteří ho ještě neznají. Prohlásil: „Mám ještě jiné ovce, mimo vyvolený národ. I ty svolám, přivedu je a bude jeden ovčinec a jeden pastýř.“

Jako člověk byl Ježíš smrtelný, ale jako Bůh byl zdrojem života pro celý svět. Svou zástupnou smrt za nás všechny mohl odmítnout. Zemřel však dobrovolně, aby nám umožnil přijmout věčný život.

K zamyšlení:

1. Které situace v dějinách ukazovaly na Ježíše jako na Beránka Božího?
2. Jakým způsobem vede dobrý pastýř své stádo?
3. Jak se Ježíš jako Pastýř o nás stará?
4. Proč Ježíš miluje lidi jako své vlastní děti?
5. Ježíš použil symbol pastýře, aby lidem pomohl pochopit svou lásku a poslání. Jaký symbol by mohl použít dnes?

Biblické texty k tomuto tématu:

J 10,1–30; Ž 23,1–6; Iz 40,9–11; Ez 34,4; Gn 31,40; Ez 34,31; Iz 43,1; Iz 49,16; Ž 77,21; Jr 31,3; Oz 11,4; Zj 1,17–18; Iz 54,10; Iz 9,6; Iz 53,4–6